Beskydy, malebné pohoří na hranici České republiky, Slovenska a Polska, jsou nejen symbolem přírodní krásy, ale také bohaté kulturní tradice spojené s pastevectvím. Pasení ovcí zde formovalo krajinu, ekonomiku i folklór po staletí. Tato praxe, známá jako valašské pastevectví, má kořeny v migraci pastevců z východních Karpat a Balkánu, kteří přinesli specifické metody chovu ovcí a koz. V tomto článku se podíváme na původ, vývoj a současnost této tradice, která dodnes ovlivňuje život v regionu. Původ valašského pastevectví. Historie pasení ovcí v Beskydech je úzce spojena s valašskou kolonizací, která probíhala od 12. do 17. století.
Pastevci, známí jako Valaši, pocházeli původně z oblastí jižně od Dunaje, kde žili jako nomádští chovatelé. Tlak turecké okupace Balkánu v 15. století je poháněl na sever a západ, kde hledali nové pastviny.
Na Moravu, včetně Beskyd, přicházeli od konce 15. století, často na pozvání místní šlechty, která viděla v jejich dovednostech ekonomický přínos.
Slovo „valach“ původně označovalo pastevce ovcí a později se rozšířilo na celou skupinu osadníků.
Valaši přinesli s sebou nejen ovce, ale i specifické plemeno valašské ovce, které se do oblasti dostalo během kolonizace ve 14. století a rozšířilo se až do Slezska v 15.–16. století.
Za právo osídlovat podhůří Karpat a Beskyd platili mlékem, sýry a dalšími produkty.
Tato migrace nebyla jen hospodářská – Valaši přispěli k rozvoji chovu ochranných psů, jako je polský ovčák nížinný, kteří hlídali stáda před predátory.
Vývoj v 17.–19. století. V 17. století se pastevectví v Beskydech upevnilo jako klíčový hospodářský prvek. Valaši získávali práva k pasení na rozsáhlých horských loukách, často nazývaných „javořiny“ nebo „salaše“. Například v roce 1743 byla v oblasti Horní Bečvy udělena javořina o rozloze 114 hektarů, kde se ovce pasly pod dohledem vrchnosti.
Tato práva regulovala vztahy mezi pastevci a feudální správou, včetně placení daní v naturáliích.
Pasení mělo sezónní charakter: na jaře se ovce vyháněly na hory (redyk), kde zůstávaly až do podzimu. Tato transhumance – stěhování stád mezi nížinami a horami – formovala krajinu Beskyd. Louky byly udržovány pasením, což zabraňovalo zarůstání křovím a podporovalo biodiverzitu.
casopisveronica.cz V 18. století se tradice rozšířila i na stavbu horských chat, jako je ta na Martiňáku, kde pastevci odpočívali během dlouhých dnů.
Tradiční praktiky a folklór. Tradiční pasení ovcí na Valašsku bylo plné rituálů a obřadů, které zajišťovaly úspěch sezony. Sezóna začínala po svatém Jiřím (24. dubna), kdy se ovce popásaly na lukách a připravovaly na výhon na salaš. Redyk, uskutečňovaný mezi 5. a 20. květnem, zahrnoval shromáždění ovcí od různých majitelů (míšaniců) na jednom místě.
Bača (hlavní pastýř), valach (pomocník) a hoňák (hlídač) přebírali stádo, zapisovali počty a prováděli obřady: stádo se třikrát obehnalo kolem jedličky ve směru slunce, pokropilo svěcenou vodou a označilo zářezy nebo nitěmi.
Během léta se ovce dojily třikrát denně, z mléka se vyráběly sýry jako bryndza, oscypky nebo bundz.
Bača udržoval „dřevěný oheň“ v kolibě po celou sezonu jako symbol kontinuity. Na podzim, při rozsadu (konec září), se ovce vracely, vyrovnávaly účty a oheň se hasil.
Tyto praktiky byly doprovázeny pověrami – například se vyhýbalo křížení cesty ženou, aby se předešlo neštěstí.
Vliv na krajinu a kulturu pastevectví významně ovlivnilo krajinu Beskyd: pravidelné pasení vytvořilo mozaiku luk a lesů, která podporuje endemické rostliny a živočichy.
Kulturně se tradice projevila v folklóru, hudbě, řemeslech a jídle – valašské sýry jsou dodnes symbolem regionu. Na Těšínsku, části Beskyd, byl chov ovcí znám již před Vlaši, ale oni přinesli horské metody, které zefektivnily hospodaření.
Současnost a oživení tradice. V 20. století pastevectví v Beskydech upadlo kvůli industrializaci, ale od 90. let se vrací jako ekologická praxe. Například v chráněné krajinné oblasti Beskydy se ovce pasou pro udržení pastvin již deset let.
Moderní akce, jako Karpatský redyk v roce 2013, kdy stádo ovcí putovalo z Rumunska do Beskyd, připomínají historické migrace.
V roce 2023 se konalo mistrovství v pasení ovcí na Novojičínsku, kde pastevci s psy demonstrovali tradiční dovednosti.
Dnes slouží pasení nejen k produkci, ale i k turismu a ochraně přírody. Beskydy zůstávají místem, kde se historie prolíná se současností, a pasení ovcí je živým dědictvím Valachů.
Vy můžete darovat skvělý dárek k 50. narozeninám a to zážitek Pasení ovcí v Beskydech. Článek naleznete ZDE.